पेरू के बालों वाली ममियां भयानक हैं

17। 08। 2020
विदेशी राजनीति, इतिहास और अध्यात्म का 6वां अंतर्राष्ट्रीय सम्मेलन

Egypt je světoznámý hrobkami se zachovalými ostatky svých vládců a ukázky egyptských mumií lze najít po celém světě v řadě různých muzeí. Ale Egypt není jediným místem, kde byly mumie nalezeny. Pohřebiště, ve kterých se místní obyvatelé uchovali po tisíce let, existují po celém světě. Zde je několik z nich, o kterých stojí za to se zmínit.

Mumie a lidské kosti na starověkém hřbitově Chauchilla

Hřbitov Chauchilla v Peru obsahuje pre-hispánské (před dobytím Španěly) pozůstatky a řadí se mezi top 10 destinací, které je v Peru vhodné navštívit. Hřbitov byl objeven ve 20. letech 19. století. Jeho využívání trvalo po dobu 600 – 700 let a skončilo v 9 století n. l.

Obyvatelé hřbitova jsou velmi dobře zachováni, a to jednak díky velmi suchému vzduchu peruánské pouště, a také díky dobovým pohřebním metodám. Na základě materiálů nalezených v komplexu Estaqueria se archeologové domnívají, že těla byla nejprve zavěšena, čímž se zahájil proces vysušení, poté byla natřena pryskyřicí, která je ochraňovala před bakteriemi a následně uložena do hrobek postavených z hliněných cihel. Konzervace těl je na tak vysoké úrovni, že i po více než 1 000 letech mají mumie stále vlasy a část měkkých tkání. Hřbitov byl po celá léta pleněn vandaly a zloději, avšak od roku 1997 je pod ochranou peruánské vlády a nyní je hojně navštěvován turisty.

Kapucínské katakomby v italském Palermu byly údajně postaveny, aby sloužily jako prosté pohřebiště pro mnichy z místního kláštera. Řád kapucínů byl založen v Palermu v roce 1534 v kostele Santa Maria della Pace. Mniši zde vytvořili hřbitov pro pohřbívání svých členů vykopáním jakéhosi masového hrobu pod oltářem sv. Anny. V roce 1597 nastal problém s prostorem a bratři byli nuceni rozšířit svůj hřbitov za hlavní oltář s využitím přírodních jeskyní a dutin. Když bylo nové pohřební místo připravené, rozhodli se přesunout již pohřbené druhy z původního hrobu do nových katakomb.

Lebky s vlasy

Odhalený hrob starověkých obyvatelí z Nazca v jihozápadním Peru. Obsahuje lebku s vlasy, stehenní a další kosti několika lidí. Odhaduje se, že tato těla jsou stará již 1500 let, ale ve zdejším suchém klimatu jsou pozoruhodně dobře zachována. Když mniši exhumovali mrtvoly, aby je přemístili, zjistili, že 45 těl bylo přirozeně mumifikováno a zůstalo velmi dobře zachováno. Považovali to za zázrak učiněný Bohem a uctívali mumie jako svaté relikvie, které vystavili ve vstupní chodbě nových katakomb.

Mniši se postupně naučili vlastním technikám konzervace těl a v průběhu let začali čím dál častěji poskytovat občanům, kteří nebyli součástí kláštera, možnost pochovat v katakombách své blízké. Nová těla přestal hřbitov přijímat v roce 1880, i když ve 20. století nastaly ještě dvě výjimky. Jednou z nich byl v roce 1911 Giovanni Paterniti, který byl vicekonzulem Spojených států. Druhou výjimku měla v roce 1920 dvouletá Rosalia Lombardo. Je otázkou, kdo byl jejím otcem, možná prý generál italské armády; sama Rosalia je však mimo jiné známa jako „nejkrásnější mumie na světě“.

मैक्

Podle archeologů se v rašeliništích severozápadní Evropy, zejména v Anglii, Irsku, Nizozemsku, severním Německu a Dánsku, vyskytují přirozeně mumifikovaná těla. V průběhu staletí byly převážně při těžbě rašeliny objeveny stovky těl mužů, žen a dětí. Těla se liší kvalitou zachování a některá se datují až do 8 000 let př. n. l., některá „jen“ do raného středověku. Podle diskuse v Celtic studies dominují na těchto slatích mechy rodu Sphagnum.

Jak starý mech odumírá a roste nový, starý se postupně mění v rašelinu. Voda v bažinách chemicky interaguje s rašelinou a produkuje třísloviny a další sloučeniny, které chrání těla v nízko-kyslíkovém prostředí. Těla z bažin vypadají výrazně odlišně od jiných druhů mumií, protože nebyla vysušena. Byly zaznamenány případy, kdy těla mají stále nejen vlasy, ale také vousy, otisky prstů a vrásky. Mnoho takových lidí zemřelo zjevně násilnou smrtí a hodně učenců věří, že jejich těla byla nabídnuta jako oběti bohům.

मिस्र

Nelze hovořit o mumiích, aniž bychom alespoň krátce nezmínili Egypt. Egypťané nemumifikovali pouze své vládce. Huffington Post informoval o objevu starobylé hrobky jižně od Káhiry v roce 2015, která byla uložištěm pro cca 8 milionů mumifikovaných psů v průběhu nejméně 2 000 let.

Předpokládá se, že zvířata byla ponechána jako oběti bohům nebo pro své mrtvé páníčky. Vědci z Cardiffské univerzity ve Walesu našli tyto pozůstatky v Sakkáře v katakombách chrámu boha mumifikace a posmrtného života Anupa vyobrazovaného s šakalí hlavou. Hrobka byla pravděpodobně postavena ve 4. století př. n. l. a poprvé objevena v 18. století.

Smrt a posmrtný život byly pro lidstvo vždy předmětem tajemna a fascinace, a my nyní můžeme pozorovat rozdíly v tom, jak různé kultury po celém světě nakládaly se svými zesnulými: touha zachovat svého milovaného nebo někoho mocného je nepochybně velmi rozšířená.

सूने यूनिवर्स से टिप

क्यूबा के क्लेमेंस: एक जीवित पुनर्जन्म

पुनर्जन्म - क्या जीवन एक विलक्षण, बंधी हुई घटना है जिसकी शुरुआत और अंत है, या एक शुरुआत के बिना और अंत के बिना एक निरंतरता के रूप में है? वह इसका जवाब देगा क्लेमेंस क्यूबा – člověk, který ochrnul, ale sám se silou vůle uzdravil. Jistě ho znáte z vyprávění Jaroslava Duška, který o něm sám často mluví.

क्यूबा के क्लेमेंस: एक जीवित पुनर्जन्म

इसी तरह के लेख